Papírový model - Vzducholoď Hindenburg D-LZ 129 (570)

• Rozměry (š x h x v): 124 x 22 x 23 cm.
• Měřítko: 1:200.
• Stupeň obtížnosti: 3.
• Počet listů: 14.

Na podzim 1931 společnost Zeppelin Airship začala stavět vzducholoď LZ 129, která dostala jméno „Hindenburg“ na počest německého prezidenta, polního maršála Paul von Hindenburga. Cílem vzducholodi „Hindenburg“ bylo uvolnit „Graf Zeppelin“, která se již nedokázala vyrovnat s osobní a nákladní dopravou. Po čtyřech letech byla vzducholoď LZ 129 hotová, a v říjnu 1936 uskutečnila svoji první zkušební cestu přes jezero Constance.

„Hindenburg“ byla největší vzducholoď, jaká kdy byla postavena, a bylo zřejmé, že se jedná o významný vývojový krok ve stavbě vzducholodí. S délkou 245 metrů byla jen o 8,4 metry delší než „Graf Zeppelin“, avšak s průměrem trupu 41,1 metrů a 200 000 m³ obsahovala téměř dvakrát tolik plynu, než loď stará. Namísto vysoce vznětlivého plynného vodíku byla vzducholoď LZ 129 plněna nehořlavým, avšak velmi drahým héliem, jenž se ve velkém množství dovážel pouze z USA. Spojené státy však z politických důvodů odmítly plyn dodávat. Hitler se stal příliš mocným a již v té době panovaly obavy z války v Evropě.

Vzducholoď „Hindenburg“ se používala převážně jako osobní loď k cestám přes Atlantik do Severní Ameriky. Výlet v hladce plovoucím gigantu z Německa do USA trval asi 65 hodin, cesta zpět asi 52 hodiny. Vzducholoď měla kapacitu 50 pasažérů, kteří si cestu užívali v dokonalém luxusu. Kabiny byly pohodlné, funkční a tiché. Odpočívárna, studovna, jídelna, vestibul s okénky a kuřárna byly vybaveny pohodlněji, než v jiných vzducholodích. Posádka lodi pozůstávala z 50 až 60 mužů, z nichž 10 až 15 bylo odpovědných za pohodu pasažérů. „Hindenburg“ vykonal 63 cest.

Dne 6. května 1937 došlo ke katastrofě na letišti v Lakehurstu. Těsně před přistáním, jež muselo být několikrát odloženo kvůli špatnému počasí, se vzducholoď vznítila a během pouhých 32 sekund shořela. Smutný výsledek nehody: 36 mrtvých lidí, 13 pasažérů, 22 členů posádky a jeden člen pozemního personálu. Po této tragické nehodě byl provoz vzducholodi „Graf Zeppelin“ zastaven; to byl začátek konce německých vzducholodí.