Papírový model - Římské obchodní loďstvo (561)

• Rozměry (d x š x v): 26 x 12 x 22 cm.
• Měřítko: 1:100.
• Stupeň obtížnosti: 3.
• Počet listů: 3.

Ve zlatém věku římského císařství římské loďstvo kontrolovalo Středozemní moře. Kromě válečné flotily – která byla větší než kterákoli jiná evropská flotila až do 18. století – mnoho velkých obchodních lodí brázdilo moře a dopravovalo zboží pro rostoucí hlavní město Řím. Římské nástěnné malby, reliéfy a mozaiky nám dávají dobrou představu o provedení těchto lodí. Obchodní lodi schopné plavby o kapacitě až 1 200 tun vyrážely z Říma do všech směrů a kotvily u břehů Afriky, Malé Asie a v mnoha přístavech západní části Středozemního moře. Vracely se zpět s nákladem pšenice, jedlého oleje, hedvábí a koření. Přivážely víno z Francie a Řecka, dovážely tesané kamenné sarkofágy pro urozené Římany.

Jedna z nejdůležitějších obchodních cest napříč Středozemním mořem vedla mezi římským přístavem Ostia a Alexandrií v Egyptě. Odtud byla pravidelně dovážena velká množství pšenice. Takové zboží jako pšenice se běžně dopravovalo v hliněných amforách, přičemž průměrná obchodní loď mohla naložit až 10 000 amfor.

Lodi byly zpravidla vybaveny dvěma stěžni, hlavní stěžeň uprostřed a přední stěžeň na přídi. Obdélníkové lněné plachty se připevňovaly k příčným stěžňům. Často bylo možno se setkat s trojúhelníkovou plachtou, připevněnou k vrcholu hlavního stěžně. Dnešní výzkumy lodních vraků vedou k závěru, že trup lodi se obvykle vyráběl ze dřeva borovic, cypřišů a cedrů. Na žebra se používalo dubové dřevo. Čepy a svorníky se vyráběly z močálového dubu. Náklad byl umístěn pod palubou. Tam bylo také jediné místo, kde byla ubytována posádka a umístěna kuchyně. Palubní nástavbu na zádi obýval kapitán a pasažéři první třídy. Palubní nástavba také často chránila výklenek s malým oltářem pro oběti domácím bůžkům nebo mořským božstvům.