Papírový model - Letadlo Dornier Do X (718)

• Rozměry (d x š x v): 48 x 40 x 11 cm.
• Měřítko: 1:100.
• Stupeň obtížnosti: 2.
• Počet listů: 7.

Po první světové válce nastal boj o to, kdo první dokáže přeletět Atlantik - o letecké spojení Ameriky a Evropy. Boj průkopníků vyhrál Charles Lindbergh se svým Spirit of St. Luis - v podstatě jednomístnou nádrží na palivo s křídly a motorem. To ovšem nebyla cesta, kterou by bylo možno se dát - šlo především o přepravu pošty, cestujících a později také jiného užitečného nákladu. To nemohl zvládnout jednomístný stroj a tak se letecké továrny pustily do stavby letadel, které by tuto úlohu mohly splnit. Šlo o překonávání rozlehlých vodních ploch a tak se jako nejpřirozenější a nejbezpečnější cesta jevilo velké a silné letadlo, schopné přistávat na vodě.

Vedle amerických a britských firem se do této soutěže zapojila i německá továrna Dornier a to hned největším létajícím člunem té doby - typem Dornier X, nazvaným „Mořská příšera“.

Na hladinu Bodamského jezera vyjel ráno 12. července 1929 olivově zelený, 40 m dlouhý a 10,1 m vysoký hornoplošník s nezvykle tlustým křídlem o rozpětí 48 m. Uvnitř konstrukce křídla byl průlez pro mechaniky, který vedl k šesti pylonům, na nichž bylo v gondolách nad křídlem po dvojicích umístěno dvanáct vzduchem chlazených hvězdicových devítiválců Bristol Jupiter o výkonu po 450 ks (331 kW), každý pohánějící vlastní čtyřlistou vrtuli (tlačnou a tažnou). V té době to byla s 6.300 ks (3.974 kW) nejsilnější pohonná skupina na světě,

Ačkoli šlo o jednoplošník, vodorovné ocasní plochy byly dvojplošné, konstruované jako křídla dvojplošníku s horní plochou výrazně delší. Celková nosná plocha 450 m² při maximální vzletové hmotnosti 56 tun dávala na tu dobu velmi vysoké plošné zatížení 124 kg/m².