Papírový model - Galilejský člun z 1. století (606)

• Rozměry (d x š x v): 25 x 7 x 22 cm.
• Měřítko: 1:32.
• Stupeň obtížnosti: 2.
• Počet listů: 3.

V Izraeli byly na začátku roku 1986 v Galilejském moři objeveny zbytky starobylého člunu, o němž se říká, že pochází z časů Ježíšových. Proto vešel ve známost jako „Ježíšův člun“. Ježíš často plul po Galilejském moři se svými žáky, z nichž někteří byli rybáři. Vzhledem k tomu, že starý přístav Magdala (dnes zvaný Migdal) se nalézal poblíž místa nálezu, nazývá se tento člun také „člun z Magdaly“.

Když byl člun nalezen, hladina moře byla v důsledku sucha neobvykle nízká. Dva amatérští archeologové objevili kontury člunu v bahně na břehu, kde hledali staré mince. Mezinárodní archeologický tým a dobrovolní pomocníci ze sousedního kibucu Ginosar pokračovali ve výkopech. Člun bylo nutno velmi rychle zachránit, protože zprávy o objevu se rychle šířily. Lidé začali hledat stopy v místě vykopávek z vlastní iniciativy. Zájem byl ohromný v celosvětovém měřítku, na stanovišti byly stále televizní týmy a policie musela držet všetečné lidi mimo místo vykopávek.

Stáří nálezu bylo možno zjistit poměrně snadno, protože ke stavbě byly použity dřevěné hřeby s kulatými hlavami. Tímto způsobem byly stavěny čluny od 2. století př. n. l. až do římských časů (asi 70 n.l.). Tehdy se čluny stavěly pospojováním prken z cedrového dřeva, jež se pak připevnily ke kostře člunu, vyrobené z neopracovaných dubových větví. Člun byl poháněn vesly a čtvercovou plachtou. Měřením byly zjištěny tyto rozměry: délka 8.2 - 8.5 m, šířka 2.3 - 2.5 m, výška 1.2 - 1.3 m. Loď měla širokou záď a štíhlou příď, střední část byla široká a plochá. Bylo na něm místo pro maximálně 16 osob a přibližně 300 metrů dlouhou rybářskou síť.

Při vykopávkách byly též nalezeny jehly na sítě a kamenné kotvy, což byl důkaz, že šlo o rybářský člun. V Ježíšových dobách neměli rybáři snadný život. Nepožívali příliš velké úcty a pracovní podmínky na Galilejském moři byly velmi tvrdé vzhledem k nepředvídatelnosti počasí. Protože moře leží hluboko (asi 200 m pod hladinou Středozemního moře), rozvíjejí se na něm během několika sekund těžké a často nebezpečné bouřky. Geografické podmínky jsou stejné i dnes, avšak v oněch dobách lidé nedokázali chránit své čluny před bouřemi.

Archeologický tým potřeboval týden pro práci na stanovišti. Záchrana člunu však byla obtížná, protože materiál byl velmi křehký. Bylo nutno člun dopravit na konzervační základnu v muzeu Yigal-Allon v Ginosaru. Přeprava byla složitá, přestože místo nálezu oddělovala od muzea vzdálenost pouhých 500 metrů. Jedinou možností bylo obalit člun před přemístěním plastickou pěnou, a jenom toto zabralo tři dny. Člun měl být později vystaven v normálních muzeálních podmínkách, avšak konzervace zabrala 14 let. Konečně v roce 2000 byla otevřena výstava člunu. Stojí ve výstavní hale musea Yigal-Allon a doprovází jej dokumentace prací, provedených při restauraci a konzervování.