Hrad Hohenzollern byl kdysi dědičným domovem princů z Hohenzollernu. Leží v bývalém knížectví Hohenzoller-Hechingen na strmém vrcholu hory Zollernberg vysokém 855 metrů ve švábských Alpách. První zmínka o hradu na tomto místě se vyskytuje v historických dokumentech, datovaných z konce 9. století. Pozdější opevnění vybudované v 11. století bylo obléháno a zničeno 15. května 1423 kombinovanými houfy hraběnky Henriety z Württembergu a švábských říšských měst. Hrad byl rekonstruován za asistence markraběte Alberta Achilla z Brandenburgu. Z původních budov se zachovala pouze kaple sv. Michaelise, která stojí dodnes. Během třicetileté války byl hrad Hohenzollern často středem bojů a jeho majitelé se často měnili. Byl dobyt württenbergskými vojsky v roce 1634, obsazen Bavory v roce 1635, konečně zpustošen Švédy, a po roce 1650 obsazen císařskými vojsky. Až do roku 1798 mělo Rakousko právo zde ubytovat oddíly za roční částku 5000 guldenů. Mezitím byly budovy a opevnění ve velmi špatném stavu. V roce 1850 pod vlivem smyslu pro historii, který byl charakteristický pro 19. století, král Bedřich-Vilém IV Pruský začal hrad obnovovat. Jeho socha stojí v hradní zahradě. Výstavba byla dokončena v roce 1867 a král Vilém I mohl přijímat blahopřejné projevy severoněmeckého říšského sněmu v nově upravených místnostech.
Náš model znázorňuje hrad v jeho současné podobě, jaká se zachovala do jeho rekonstrukce v 19. století.